Jak pečovat o svíčky ze včelího vosku
Svíčky ze včelího vosku v sobě nesou kousek přírody. Reagují na teplo, světlo i způsob, jak s nimi zacházíme. Aby vám vydržely krásné a dělaly radost co nejdéle, stačí jim dopřát trochu péče a dodržet pár jednoduchých zásad.
Z čeho svíčky vyrábíme
Všechny naše svíčky jsou vyrobené z čistého včelího vosku a bavlněného knotu. Vosk je přírodní materiál, a tak se může měnit. Na povrchu se občas objeví jemný bílý povlak, který se nazývá květ včelího vosku. Je to přirozený jev, který dokazuje, že svíčka je z pravého vosku bez příměsí. Povlak snadno odstraníte tak, že svíčku na chvíli vystavíte teplu – například ji zahřejete vzduchem z fénu nebo jen rukou. Povrch se znovu rozjasní a získá medový lesk.
Svíčky z včelího vosku nejlépe snášejí běžnou pokojovou teplotu. Nevystavujte je přímému slunci ani blízkosti topení – teplo a UV záření mohou ovlivnit jejich barvu i vůni. V minulosti se vosk na slunci záměrně bělal, aby vznikly světlé chrámové svíce. My mu ale ponecháváme přirozený odstín, takový, jaký mu dala příroda.
Než svíčku zapálíte, postavte ji vždy na pevný, rovný a nehořlavý povrch, nejlépe do svícnu. Svíčku zapalujte v klidu, mimo průvan, proud vzduchu nebo klimatizaci. Při prvním zapálení svíčky nechte vosk roztavit až ke krajům. Díky tomu bude svíčka hořet rovnoměrně. Více se dozvíte v článku Bezpečnostní podmínky.
Tvar svíčky má velký vliv na hoření. Svíčky s jednoduchým tvarem, nejlépe válcovitým, hoří rovnoměrně a obvykle vyhoří téměř beze zbytku. U svíček se složitějšími tvary – například figurek, zvířátek nebo ozdobných motivů – se vosk často nerozpouští rovnoměrně nebo se nevytvoří pevný okraj, který by ho udržel. V takovém případě může vosk stékat po stranách.
Není to vada, ale přirozená vlastnost daná tvarem. U těchto svíček je knot přizpůsoben nejširšímu místu, takže část vosku může zůstat nevyhořelá. Hodně záleží i na tvaru a délce hoření. Pokud dáváte přednost klidnému a stabilnímu plameni, doporučujeme svíčky čajové, válcové nebo ve skleněných obalech. Nabízíme také varianty s dřevěným knotem, který při hoření jemně praská jako dřevo v krbu.
Při hoření sledujte plamen. Měl by být klidný a rovnoměrný. Pokud je plamen příliš vysoký nebo kouří, knot zkraťte. Když je plamen naopak malý a vosk se začne hromadit, můžete trochu roztaveného vosku odlít. Při prvním zapálení nechte svíčku hořet tak dlouho, aby se vosk roztavil až ke krajům. Díky tomu se uvnitř nevytvoří tunel a svíčka vydrží déle. Před každým dalším zapálením je vhodné knot lehce zastřihnout. Použijte malé nůžky nebo kleštičky. Kratší knot zajišťuje čistější a stabilnější hoření. Pokud se na konci knotu vytvoří černá kulička, jakási "bambule", tak svíčku zhasněte a po vychladnutí knot zastřihněte na přibližně pět milimetrů.
Svíčky není vhodné zhasínat sfouknutím. Prudký proud vzduchu může rozstříknout vosk a knot pak zbytečně kouří. Lepší je plamen uhasit tak, že mu znemožníte přístup kyslíku – například pomocí zhášedla, nebo tak, že knot na chvíli ponoříte do roztaveného vosku a hned ho opět narovnáte. Zůstane čistý a svíčka se při dalším zapálení snadno rozhoří.
Skladujte svíčky v suchu, nejlépe při teplotě mezi patnácti a pětadvaceti stupni, mimo přímé světlo. Pokud si je necháváte na později, můžete je zabalit do papíru nebo lněného ubrousku, aby si udržely svou přirozenou vůni.
Každá svíčka od Včel je jedinečná. Každá vznikla ručně a s péčí. Když jí dopřejete trochu pozornosti, odmění se vám klidným světlem, vůní medu, hřejivou pohodou a teplem, které se nikdy neomrzí.